5. kapitola: Klasické otevření a poč. fáze hry - část první

První část kapitoly pojednávající o zahájení a prvních tazích v klasických piškvorkách. Rozebereme některé tahy v přímém (direct) otevření.

Bylo už zde vyřčeno mnoho vět o surewinu (dále jen SW) začínajícího hráče v klasických piškvorkách. Přestože byl teoreticky dokázán (Victor Allis), pravděpodobně neexistuje hráč gomoku, který by dokázal spočítat výhru od prvního kamene. Bohužel piškvorky nemají takovou prestiž jako např. šachy, takže se asi ani nemůžeme těšit na podobný kousek, jaký uspořádali v roce 1997 programátoři z firmy IBM, když vestavěli 256 procesorů do jedné 'nabušené' mašiny - tento superpočítač zvaný Deep Blue dokázal analyzovat cca 200 milionů postavení za sekundu, a zasloužil se o vítězství umělé inteligence nad šachovým guru Garry Kasparovem. Kdo ví, jak by asi dopadly výpočty, kdyby se do Deep Blue vložily vzorce z Allisovi teorie SW.

Přestože tedy neznáme postup, jakým se dobereme vítězného konce od samotného otevření (a je dobře, že ho neznáme - o čem by ta hra pak byla?), samotná existence SW by nás měla motivovat k vítězství. Jak tedy hrát, abychom výhodu co nejvíce zúročili? Především - první kámen vždy pokládejte do středu. Jedním z kroků pro omezení SW bylo zmenšení hrací desky na konečných 15x15. Pokud byste položili první kámen kamkoliv mimo střed, opticky si na desce zmenšíte vlastní pole působnosti (při bezchybné hře soupeře).

Svůj druhý kámen pokládejte uvážlivě a v závislosti na soupeřově prvním tahu (tedy druhém tahu hry). Pokud ho zahrajete mimo čtverec 5x5 okolo středu, udělali jste otevření PRO a snižujete tak vlastní výhodu (některé tahy jsou na obr. 3) - takto se hraje na serverech, které nepodporují swapová otevření - hráči si chtějí vyjít vstříc a nehrát jeden na druhého SW. Většinou však klasiku hrajete pro to, že chcete, a ne proto, že musíte. Já druhý kámen preferuji na čtverci 5x5, a to v pozici 'koníčka' vůči mému prvnímu (viz obr. 1 a 2). Takto máte pořád převahu začínajícího, ale hra se stává zajímavější, protože na tato zahájení nejsou obecně známy posloupnosti prvních x tahů (jako tomu je u těsných pozic druhých kamenů).

Pozice kamenů na desce: 1, 2 a 3

Konečně se dostávám k tomu, co určitě očekáváte - konkrétní tahy v počáteční fázi hry. Nerad bych tady ukazoval pozice o dvaceti kamenech, dojdu vždy jen do tahu, kde má černý nespornou výhodu (dále už je jen na vás, jak s ní naložíte), a předvedu jen nejčastěji hraná otevření. Pokud jste skutečně lační po učení se některých surewinových pozic, rozhodl jsem se je postupně analyzovat, a budou k dispozici jako pdf přílohy tohoto průvodce. Důvod toho, proč to dělám je jednoduchý - doufám, že když zjistíte, jak je jednoduché vyhrát v klasice, a také jak se při znalosti sw stane hra stereotypní a nudná, začnete hrát swapová otevření, při nichž se teprve gomoku stává nesmírně zajímavou hrou.

Tak tedy, druhý bílý tah je buďto přímý nebo nepřímý (používejme terminologii z renju: direct/indirect) - viz obr.1 resp. obr.2. Nedá se říct, že by jeden byl pro bílého bezpečnější než ten druhý. Probereme nejprve první možnost, tedy DIRECT. Je více variant, jak hrát druhý černý tah, doporučuji tu, která je na obr.4. Troufám si tvrdit, že je to zdaleka nejhranější tah při direct otevření (především u zkušených hráčů; některé jiné tahy jsou naznačeny na obr.6). Nyní má bílý hráč v zásadě tři rozumné možnosti čtvrtého tahu (obr 5.)

Pozice kamenů na desce: 4, 5 a 6

Projdu postupně všechny tři možnosti čtvrtého tahu:

4A

Základem rozvoje pozice je protáhnutí vaší linie, soupeř má opět více možností kam hrát (obr.7). Vezmu to od nejjednodušších: tah 6b má pramalou účinnost a vy na něj reagujete podle obr.8; tah 6c je ještě méně účinný (obr.9).

Pozice kamenů na desce: 7, 8 a 9

Na tah 6d, 6g a 6f zahrajeme podle obr.10 resp. obr.11 resp. obr.12. Ve všech dosud uvedených případech byl bílý tah jistou černou výhrou, kterou není zas tak obtížné nalézt (možná je někdy zanalyzuji jako přílohu).

Pozice kamenů na desce: 10, 11 a 12

Zbývají dva šesté tahy. Ty jsou pro černého poněkud komplikovanější, avšak i zde má velkou výhodu. Zahraje-li bílý 6e , položíme sedmý tah tak, jak je na obr.13. Také jsou zde naznačeny dvě varianty pravděpodobného 8. tahu soupeře. Tah 8a je černý sw (složitější), jeden z možných postupů je uveden na obr.14. Je jich však více, opět - možná tento sw někdy dám jako přílohu. Nyní 8b - tento tah je dobrý a černá výhra zde není evidentní. Přesto máme poměrně dobrou pozici (některé tahy na obr.15).

Pozice kamenů na desce: 13, 14 a 15

Poslední zkoumaná varianta šestého tahu je 6a. Na obr.16 je sedmý černý tah i varianty bílého osmého. Pro 8a i 8b je devátý tah stejný, pozice výhodná (obr.17). Pro 8c je to o něco složitější (např. obr. 18).

Pozice kamenů na desce: 16, 17 a 18

Autor: Jan Strádal (Gadael)

Pozn.: nikdo není dokonalý, tím méně já - budu rád za jakýkoliv feedback z vaší strany, např. jsem někde opomenul důležitý bílý tah, nejasně jsem vysvětlil černou výhru, apod. Rád bych pozice v této i následujících kapitolách vyladil tak, aby skutečně mohly sloužit jako učební prostředek pro začínající hráče. Cokoliv vás napadne pište na gadael (a) email.cz. Díky!

Ostatní kapitoly: 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6